Inventarizace avifauny Rakovníka

Výskyt ptáků

v urbánním prostředí - Rakovník

                                                                                           Radek Remar,  Milan Tichai

ÚVOD

               V současné době jsou mnohé inventarizační průzkumy prováděny především v mimourbánním prostředí se zaměřením na lokality s různým stupněm ochrany, pro potřeby řízení k vyhlášení chráněných území, nebo pro posouzení projektů a jejich vlivu na životní prostředí (EIA). Inventarizační průzkumy v městském prostředí tvoří jen malé procento. Rozrůstání lidských sídlišť a stavební boom ve formě satelitních městeček, průmyslových zón či nákupních center přitom značně mění okolní ráz krajiny a ovlivňuje mnohé živé organismy, které se musí s novými podmínkami vypořádat. Druhy, které se dříve urbánnímu prostředí vyhýbaly, začaly dnes lidská sídliště využívat. Některé zde nalezly místo k rozmnožování, jiné zde nachází potravu. Dalším faktorem měnícím zvyky některých organismů jsou klimatické změny podnebí. I když tento fenomén mnozí dosud odmítají, změny počasí a změny areálů mnoha ptačích druhů tomu naopak nasvědčují. Tím také stoupá požadavek provádět inventarizační průzkumy avifauny v urbánním prostředí měst a monitorovat tyto změny u některých ptačích druhů se všemi jejími pozitivy i negativy.

POPIS SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ

               Sledované území převážně kopíruje hranice zástavby města Rakovníka. Bývalé okresní město se 16 tisíci obyvateli leží v jihovýchodní části Rakovnické kotliny, jeho nadmořská výška se pohybuje od 315 m (od SZ k JV protéká městem Rakovnický potok) až do 387 m na jihu a severu. Městskou zeleň tvoří zejména parky, hřbitovy a větší zahrady vilových čtvrtí. Vnější okraj zástavby je z větší části tvořen zemědělsky využívanými plochami, případně ruderály. Z vodních ploch je jedinou Tyršovo koupaliště a na něj navazující nedávno revitalizované mokřady. Podnebí je mírně teplé (roční průměrná teplota 7°C) a poměrně suché s ročním souhrnem 486 mm. Rozloha zkoumané plochy představuje cca 1100 ha.

METODIKA

               Inventarizace ptačích druhů na území města Rakovníka probíhala v letech 2005-2009. Snahou bylo dodržet hranice intravilánu, někdy se tato hranice posunula i na přilehlá nezastavěná stanoviště. Striktní dodržení hranice mezi zastavěnou a nezastavěnou plochou bylo nutné dodržet na západní straně, kde na zastavěnou plochu bezprostředně navazuje tzv. tankodrom, jehož část byla vyhlášena jako přírodní rezervace a je druhově velmi bohatá. Zkoumané území zahrnovalo všechny niky typické pro městské prostředí – stará zástavba ve středu města, panelová sídliště, vilové čtvrti, parky a další upravovaná i neupravovaná zeleň, vodní plochy, výrobní a tovární areály a další. Průzkum byl prováděn jak cíleným vyhledáváním druhů tak i náhodnými pozorováními, což se týká především druhů vzácných nebo druhů na tahu či záletu. Způsoby zjišťování jednotlivých druhů byly dva – akustický (určování podle hlasových projevů) a vizuální. Vizuální určování bylo používáno celoročně, akustické pak hlavně v jarních a letních měsících. Největší počet druhů byl zjištěn v jarních měsících po příletu ptáků ze zimovišť a ptáků na tahu. Nejmenší počet druhů pak v období mírných zim, kdy ptáci, kteří zde zůstávají celoročně, neměli potřebu vyhledávat krmítka s potravou.

PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ

               Za období od roku 2005 do konce roku 2009 byl zjištěn výskyt celkem 93 druhů ptáků. V zimním období se ve městě může vyskytovat až 60 druhů, naopak pravidelných hnízdičů je 58 druhů a u dalších 12 druhů se hnízdění předpokládá. Zbytek tvoří druhy na tahu, zálety nebo zatoulanci. Některé druhy byli za uvedené období pozorovány pouze jednou.

Status - T - na tahu, P - zálet za potravou, Z - zimní výskyt, ? – možný   

              výskyt, HA - možné hnízdění, HB - nepravidelné hnízdění,

              HC -  pravidelné hnízdění, HC+ - pravidelné a početné hnízdění

1) 26.6.2009 - nález tězce zraněného ptáka v ulici Fr.Diepolta,  

                       úhyn (poraněná pátěř)

2) 21.12.2009 – první doložené pozorování v centru města –

                          dvůr muzea (R.Remar)

3) 2008 – první doložené pozorování (L.Huml)

ZAJÍMAVÁ STARŠÍ POZOROVÁNÍ

           (autor Bohumil Honsa)   

Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – 1946 (hnízdí), 1947; mezi  Rakovníkem a  Šamotkou

Drozd brávník (Turdus viscivorus)– 1947; louky pod Hamrem u Rakovníka

Bukáček malý (Ixobrychus minutu) – přelom 20. a 30.let 20.stol.; Nový rybník (Tyršovo  

                                                           koupaliště)

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) – 40.léta 20.stol.; nad Tyršovým koupalištěm

Dudek chocholatý (Upupa epops) – 1935; Kokrdy, 1948; u koupaliště

Pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla) – 1948; Bezděkov

Konipas horský (Motacilla cinerea) – 1946,48; u Hamru

Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) – 1946; u Hamru

Křepelka obecná (Coturnix coturnix) – 1946, pole nad  Bezděkovem

Krutihlav obecný (Jynx torquilla) – 1946 – 48; mezi Ra a Šamotkou, Na Spravedlnosti, u

                                                       koupaliště

Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) – 1947; zahrady na  Bezděkově

Luňák červený (Milvus milvus) – 1947; zálet na koupališti

Slavík modráček (Luscinia svecica) – 1947; na jaře samec u Hamru (pravděpodobně první  

                                                             doložené pozorování na okrese)

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – 40.léta 20.stol.; u Hradců                                                                   

Pisík obecný (Tringa hypoleucos) – 40.léta; Šamotka, Žákovic rybník

Skorec obecný (Cinclus cinclus) – 1947; nad Kohoutovic  mlýnem

Sluka lesní (Scolopax rusticola) – 1946,47,48; u koupaliště,  Šamotka,  Žákovic rybník

Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) – 1947; zahrady na Bezděkově

Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) – 1946; u Šamotky

Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) – 1947; u  koupaliště, hnízdo

Bekasina otavní (Gallinago gallinago) – 1946 – 48, u koupaliště, u Šamotky

Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) – 1947 – 48; v okolí Šamotky

    VÝZNAMNÉ PTAČÍ LOKALITY

   Jak vyplývá z předchozích řádků, diverzita avifauny na monitorovaném území je velice pestrá. To mimo jiné souvisí s příhodnými životními podmínkami, které splňuje hned několik lokalit ve městě. Z těch nejvýznamnějších je třeba jmenovat Čermákovy sady, botanickou zahradu, oba hřbitovy, VKP U sv.Trojice, vodoteč Rakovnického potoka, okolí Tyršova koupaliště, zeleň podél železničních tratí, významnou roli hrají zahrádkářské kolonie a větší tradiční zahrady rodinných domů. V těchto lokalitách nacházíme druhově nejbohatší ptačí společenstva. Příznivě lze ovlivnit výskyt některých doupně hnízdících druhů i vyvěšováním hnízdních budek, větší význam by se měl věnovat výsadbě keřů a ovocných stromů na veřejná prostranství a podél cest. Za významnou ptačí „lokalitu“ lze považovat i Pražskou bránu, protože zde hnízdí nejpočetnější kolonie rorýse obecného v Rakovníku.

CHARAKTERISTICKÉ PTAČÍ DRUHY  

      Dle očekávání tvoří dominantní skupinu druhů města Rakovníka pěvci s vazbou na městskou zeleň (pěnkava obecná, oba druhy vrabců, špaček obecný, sýkory koňadra a modřinka, brhlík lesní aj.), dále druhy využívající k hnízdění lidská sídla (vlaštovka obecná, jiřička obecná, rorýs obecný a rehek zahradní). Nepěvci jsou zastoupeni především měkkozobými (hrdlička zahradní, holub hřivnáč a holub domácí), šplhavci (strakapoud velký, žluna zelená) a dravci (poštolka obecná a krahujec obecný). Na území města však pravidelně hnízdí i druhy zvláště chráněné a vzácné jako např. žluva hajní, slavík obecný, bramborníček černohlavý nebo krutihlav obecný.          

FAKTORY OHROŽUJÍCÍ VOLNĚ ŽIJÍCÍ PTÁKY

   Faktorů, které ohrožují ptáky jako celek je mnoho. To platí i o prostředí měst a jejich nejbližší okolí. Jedná se především o změny v přirozeném prostředí, jako je kácení starých porostů, úbytek křovin, ovocných dřevin, bobulovin, ořechů apod. Zahradní architektura dnes nesmyslně vychází z prostoduché koncepce anglických trávníků a živých plotů z tůjí, ani jedno nepřináší užitek člověku natož ptactvu. Velkým nepřítelem je také automobilová doprava. Při srážkách s auty ročně zahyne na území ČR odhadem přes milión ptáků. Dalším výrazným ohrožením posledních let je zateplování a úpravy budov, na které doplácí především rorýs obecný. Přitom se tyto práce dají provádět s ohledem na možnost ponechání hnízdních možností pro tento výjimečný druh. Jistě by se dalo vyjmenovat mnoho dalších negativních faktorů (výstavba rod.domků na nevhodných biotopech , intenzivní zemědělství aj.), ale to by bylo téma na celý článek.

ZÁVĚR

      Tento článek ukazuje na základě pětiletého výzkumu druhovou diverzitu ptactva v urbánním  prostředí města Rakovníka. Celkový seznam druhů nemusí být konečný a některé druhy mohou být pozorovány i na jiných lokalitách než je případně uvedeno v poznámce. Seznam částečně zohledňuje kvantitativní velikost jednotlivých populací avifauny a velikost hnízdících populací jednotlivých druhů ptáků. Přes všechna negativa vyplývající ze soužití s člověkem není celkový počet druhů zanedbatelný. Nárůst či pokles jednotlivých populací by mohl být námětem pro další výzkum.

Literatura

Černý W. 1980: Ptáci. Artia, Praha

Strachoňová Z. 2008: Hnízdní biologie pěvců v urbánním prostředí 

                                   města Olomouce. Sylvia 44; 27-36

Svensson L.& Grant P.J. 2004: Ptáci Evropy, severní Afriky a

                                 Blízkého Východu. Svojtka & Co., Praha

Šťastný K.,Bejček V.,Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření  

                                                    ptáků v ČR, Aventinum, Praha

Tichai M.  2008: Ornitologická pozorování 2008. Fauna Bohemiae  

                          septentrionalis