Změny v chování hrdličky divoké

NÁZNAKY   SYNANTROPNÍHO   CHOVÁNÍ   HRDLIČKY   DIVOKÉ

Milan  Tichai

            Zpráva popisuje tři případy neobvyklého chování hrdličky divoké (Streptopelia turtur).

       Synantropní:

• vyskytující se v blízkosti lidských obydlí a využívající změn prostředí způsobených člověkem  

Foto 1 - Hrdlička divoká společně s hrdličkou zahradní v kempu na ostrově Murter (Chorvatsko, září 2009)                                                                                                                                                               Foto: M.Tichai

      Hrdlička divoká (Streptopelia turtur, latinský název je od přepisu hlasu  volání „turrr-turrr“) je v podmínkách České republiky tažným druhem s příletem obvykle v druhé půli dubna a odletem na zimoviště v subsaharské Africe během září, poslední jedinci byli u nás zastiženi v polovině října (HUDEC)

      U nás se vyskytuje převážně v nižších polohách, hnízdní populace se od 70. let minulého století mírně snižují (roční úbytek 2%). Přesto je dosud obsazeno 95% mapovacích kvadrátů ČR a odhad hnízdní populace činí 50-100 tisíc párů (ŠŤASTNÝ).

      Prostředí tvoří různé typy otevřené krajiny, především polní lesíky,křoviny, remízy a okraje lesů a sadů.

      V blízkosti člověka hnízdí výjimečně, pokud je zjištěna, pak pouze ve zplanělých opuštěných zahradách nebo v rozsáhlejších parcích většinou navazujících na neobydlené zóny. O výskytu hrdličky divoké v blízkosti člověka a jeho prostředí je v dostupné literatuře málo informací.  Synantropní chování obvyklé u hrdličky zahradní nepopisuje žádný z autorů.

      Atlas hnízdního rozšíření ptáků hlavního města Prahy (FUCHS) uvádí sice hrdličku divokou v 51% kvadrátů, nicméně její výskyt hodnotí jako nízký s negativní vazbou na městské prostředí. WAHL uvádí tento druh z Prahy pouze místy a to jen v rozsáhlých zahradách vilových čtvrtí.

      V Lounech byla zjištěna jednotlivě na březích Ohře a v městském parku (TICHÝ).

Podobně je hodnocen výskyt hrdličky divoké v urbánním prostředí i mimo území ČR.

Extrémní plachost tohoto druhu je přisuzována silnému tlaku lovu během migrace (wikipedia.org).

      Na Rakovnicku patří hrdlička divoká k běžně hnízdícím druhům ptáků (500-1000 párů) otevřené krajiny, ale i větších lesních celků (Křivoklátsko), kde s oblibou vyhledává okraje pasek a holosečí. Až na níže uvedené případy nebyla do současnosti zjištěna v lidské zástavbě, obvyklá minimální vzdálenost od lidských sídel je 100m.

      1/        Kněževes (992 obyvatel, 8km SZ od Rakovníka, obr. 1)

      Dne 8.května 2006 jsem zastihl jedince hrdličky divoké na zemi uprostřed ulice, mezi dvěma zahradami při sběru potravy. Jelikož se pozorování odehrálo v místě mého bydliště, kde pobývám již od roku 2001 a nikdy jsem v intravilánu obce tento druh nezjistil, upoutalo zmíněné setkání moji pozornost a tentýž den jsem zřejmě stejného jedince zastihl na vzdálenost cca 10m při odpočinku na stromě zahrady (vzdálenosti

od budov 5-10m). Následující den jsem zaslechl typický hlas hrdličky divoké přibližně 50m od předchozího pozorování z vrby ve dvoře rodinného domu. Hrdlička neodlétla ani po přiblížení na 6 metrů. Jedinec se ozýval poněkud tlumeně celé dopoledne. Další dny jsem již druh nezaznamenal. V uvedeném prostředí hnízdí běžně několik párů hrdličky zahradní.

        Obr.1 -Výskyt hrdličky divoké v hnízdní době v intravilánu obce Kněževes (červená tečka)             

       2/       Milostín   (227 obyvatel,12km SSZ od Rakovníka)

            Dne 27.září 2008 jsem projížděl přes náves obce a ze silnice necelých 10m přede mnou vzlétl jedinec hrdličky divoké. Zastavil jsem, abych se ujistil, že jsem druh určil správně, hrdličku jsem znovu zahlédl asi 20m od silnice v parčíku na návsi, na zemi při sběru potravy. Přiblížil jsem se na necelých 10 metrů. Potvrdil jsem si , že odletová vzdálenost tohoto ptáka je zcela odlišná od hrdliček divokých zastižených v otevřené krajině.

3/        Čigrada (rekreační oblast, 2km J od Murteru, ostrov Murter,Chorvatsko)

            Ve dnech 10. až 14. září 2009 jsem se během pobytu na jadranském pobřeží setkával se zhruba 5 až 10 jedinci hrdličky divoké, kteří vykazovali jednoznačně synantropní způsob chování a vyskytovali se podél pobřeží v zástavbě rekreačních domů, případně v kempu, kde sbírali potravu buď na ulici nebo na mořském pobřeží,

často i společně s hrdličkou zahradní (Foto 1).

            V posledních letech autor zaznamenal při pobytu v terénu tři neobvyklá pozorování hrdličky divoké, která by mohla naznačovat určitou změnu chování až ztrátu plachosti a možný začátek vyhledávání okolí lidských sídel jako zdroje potravy, případně hnízdních možností (proces synantropizace probíhá u příbuzného druhu holuba hřivnáče).

Použitá literatura:

Fauna ČR, Ptáci 2/II – Hudec K.,Šťastný K. a kol., 2005

Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy, Fuchs R.,Škopek J.,Formánek J.,

            Exnerová A.,2002

Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR, Šťastný K.,Bejček V., Hudec K., 2006

Pražské ptactvo, Wahl V., 1944

Ptactvo města Loun, Tichý H., 1987

citováno z : https://en.wikipedia.org/wiki/Streptopelia_turtur